Příběh 7.část

V této části se zaměříme na Děti Zoe a Williama. Jejejich cestu životem až k dospělosti :)

Rodinka

Čas běžel a holčičky rostly jako z vody. Blonďatá Freya zdědila Zoinu původní barvu vlasů i její oči, je to okouzlující milující tvoreček plný radosti. Černovlasá April je po Willovi, černé vlasy, světle modro-zelené oči. Je to pěkná rošťanda. Všechno musí prozkoumávat, nevydrží chvilku v klidu.

Mrňata

Rodičovství je pro upíra jednodušší než pro normální simíky. Jste rychlí, bystří a slyšíte každé pofnuknutí. Navíc vás nezatěžují potřeby jako spát, jíst, čůrat.. William je naprosto úžasný táta. Nechá se ukecat v podstatě k čemukoliv. Jako princenza je nepřekonatelný. Zoe je mazlící rodič. Holčičky jsou hodné a veselé příšerky, ale to se určitě brzy změní.. 

Ďáblík

A je to tady. Zatímco Will učil Freyu chodit na nočník, proklouzla April do koupelny a ponořila se do toalety. Rochnila se tam jako prasátko, voda cákala na všechny strany a batole bylo štěstím bez sebe. Když na ní Will přišel hned šel to čuňátko vykoupat, dostal při tom pěknou sprchu. "Ty příšerko, máš štěstí že tu není maminka, ta by ti dala." smál se Will. Když Zoe přišla z práce, dala holčičkám večeři. Ale proč to jídlo jíst, když je s ním tolik zábavy? Poté co první polovinu rozházela po celém stole a židlích, shodila druhou polovinu na zem. "April! To se nedělá!" vyhubovala jí Zoe. April nasadila dotčený výraz. Vždyť neudělala nic špatného! "Kdo to tady zase zlobí?" přišel Will když slyšel pláč. April se začala usmívat. "Nojo kdo jiný!" smál se a April se culila.. 

Chvilka pro sebe

Večer se podařilo něco úžasného - uspat holčičky najednou. Will jim přečetl pohádku o drakovi a berušce, Zoe jim dala pusu na čelo a byl konečně chvilku klid. A co by tak rodiče mohli dělat když mají konečně zas chvilku sami pro sebe? Zalezli spolu do vířivky aby trochu relaxovali, no ale dle očekávání, se to trochu zvrtlo. "Jsi tak krásná, pojď ke mně mamino." přitáhl si k sobě Will Zoe a šibalsky se usmál. "Ale no táto..." kousla se do rtu Zoe. Pak si užívali jeden druhého. Asi tak hodinu, Freya měla zlý sen..

Už zase?

Zoe přilítla z práce celá rozrušená "Wille??" houkla do sklepa, když viděla že obývák je prázdný a u dětí je zhasnuto. "Jsem tady!" ozvalo se ze sklepa "děti konečně spí tak relaxuju.." dodal jen tak pro sebe. Zoe tam ve vteřině byla "Mám novinku! Bylo mi nějak divně a tak jsem si udělala v práci test a....jsem zase těhotná!" zubila se na něj, úsměv od ucha k uchu. "Těhotná? Jak to?" zíral Will. "Bože lásko, jsi stoletý upír...vážně nevíš jak to na světě chodí? Však víš muž a žena..." dobírala si ho Zoe."Haha..." odsekl Will "myslím tím... byli jsme spolu snad jen jednou... bože další děti.." zděsil se nejdřív "..určitě to bude kluk! Tentokrát to bude kluk!" nadchnul se potom, vyskočil na nohy a popadl Zoe do náruče... 

Únava

William toho teď měl hodně v práci a musel tam být i přes čas. Zoe se starala o holčičky převážně sama, ale jsou jak pytel blech. Sotva je Zoe vykoupala a nesla Freyu do židličky, April už si to štrádovala k záchodu. Těhotenství Zoe dost vyčerpávalo, měla pořád žízeň, cítila se vyčerpaná a bez energie. Nejradši by si vlezla do rakve, ale kdo by hlídal děti. Když si chvilku obě hrály a konečně vydržely na jednom místě, sedla si Zoe vyčerpaně do křesla. Sledovala je, ale najednou se jí začaly zavírat oči až vyčerpáním usnula.. 

Ztracená

"Lásko, jsem doma!" probudilo Zoe volání Willa od dveří. "Proboha, já usnula! Kde...kde jsou děti!?" rozhlížela se zoufale. "Wille!" křičela a prohlížela každou místnost. Nikde nebyly. Will okamžitě přiběhl, Zoe mu všechno řekla. "Na terasu je otevřeno.." poznamenal Will, oba se na sebe významně podívali a hned tam běželi. Na zahradě našli Freyu jak pozoruje motýlka sedícího na květině. "Jééé miláčku... kde je sestřička, ukaž?" sklonila se k ní Zoe a Freya ukázala k pootevřeným vrátkům. "Proboha!" chytila se Zoe za hlavu, Will zatím vzal Freyu do náručí. "Za chvíli bude tma, musíme jí najít jsou tu skály, řeka, upíři, mohlo by to špatně skončit." konstatoval Will. "Myslíš že to nevím?!" odsekla bezmocně Zoe "Hlídej Freyu požádám Innu o pomoc." křičela na něj už za běhu.. 

Prastarý

Inna v netopýří formě prolétávala celé Forgotten Hollow, zatímco Zoe pátrala pěšky. Dlouho nic nenacházely, ale pak Zoe zahlédla jahodový obleček své dcery "April!" vyběhla k ní. Všimla si že ji v náručí drží cizí, podivně vyhlížející upír. Nebyl z města. "Zadrž Zoe, to je prastarý." objevila se za ní zrovna Inna. "Je mi fuk co je zač, drží moji dceru, jestli ji nepoloží dostane na budku!" funěla vztekle Zoe. "Dítě je mé." zavrčel temným, hlubokým hlasem prastarý upír. "Inno co to znamená že je prastarý..?" špitla Zoe směrem k Inně nespouštěje oči z upíra. "Prastaří jsou upíři stvoření hodně temnou magií, dnes už se takoví upíři nerodí. Proto má tak temnou kůži. Myslela jsem že to víš, když William je jedním z nich." podivila se Inna. Zoe jen přimhouřila oči, nevěděla co říct. "Mohl by jí dost ublížit kdyby chtěl, nic nezkoušej.." dodala nakonec Inna... 

Tma

Zoe nedbala na rady Inny a ihned začala upíra paralyzovat "Nevím jak dlouho to vydrží, vem April a utíkej domů, zdržím ho!". "Zoe jsi těhotná..já..." snažila se jí to Inna rozmluvit, ale bylo pozdě. "Běž!!" vyštěkla na ni Zoe. Inna vzala prastarému April a prchala s ní domů. Paralýza odezněla během chvilky, Zoe chtěla zaútočit, ale prastarý ji předběhl, nashromáždil obrovské množství temné energie a udeřil s ním na Zoe. Ta odletěla několik metrů dozadu a křečovitě se chytila za břicho. Zůstala ležet na zemi. "Zoe!!!" zaslechla poblíž Willův hlas. Pak už byla všude jen tma... 

Smrt

"Ale, netušil jsem že jsi zpátky ve městě. To je tvoje družka? Promiň.." řekl prastarý, velmi neupřímně a s posměškem. Ve Willovi to vřelo, najednou se mu roztáhly panenky a celé oči mu zčernaly, začala se mu vysušovat kůže, vypadalo to jako by hořela, černala. "To není možné..." valil oči prastarý ".. nemůžeš používat svou sílu, temnota tě nepřijala!". "Mlč..." zavrčel Will, zněl teď jako nějaké zvíře, temné zvíře, nebezpečné zvíře "...za tohle zemřeš Dmitriji.." procedil mezi zuby a vrhl se na upíra. Boj byl krátký, upír neměl proti Willově dokonalé, temné a mocné podobě žádnou šanci, padl k zemi mrtvý. Will okamžitě běžel k Zoe. Byla ošklivě pomlácená, tvář měla sedřenou do krve a vůbec nereagovala. Will jí odnesl domů a uložil do rakve, kde by měla nabrat sílu, pokud není pozdě. V nemocnici by si s upírem neporadili, tohle byla jediná šance... 

Zjizvení

Uplynulo pár týdnů a Zoina rakve se ne a ne otevřít. Will ztrácel naději. Jednoho dne však přišel z práce domů a uviděl svou krásnou ženu sedět v zahradě na jejím oblíbeném místě. Srdce se mu rozbušilo, hned se k ní rozběhl a popadl ji do náruče. "Bál jsem se...tolik jsem se bál, že jsem tě ztratil..." oči se mu zalily slzami. "Jsem v pořádku lásko a řekla bych, že malé taky...díky tobě.." pohladila ho po tváři "...miluji Tě." políbila ho jemně Zoe. Podíval se na její tvář, rány se zahojily, ale jizvy zůstaly. "To jsme dvojka.." dotkl se zlehka její tváře. "Patříme k sobě, tohle je důkaz, jsme oba stejní blázni..." usmála se. Will zavřel oči a opřel si hlavu o její čelo, byl tak šťastný, že chtěl aby ta chvíle trvala věčně. A tak tam stáli a děkovali osudu, že jim dovolil zůstat zatím spolu.. 

Další porod

Will se Zoe akorát uspali holky a šli si sednout na terasu. April vypadala naprosto v pořádku, Dmitrij jí zjevně nic neudělal, ale i přesto jí pozorovali ostražitěji než obvykle. Zoe si šla dovnitř nalít čaj (ano i upíři pijí čajík rádi) když jí najednou zvlhly nohy. "Sakra! Wille praskla mi voda!" houkla na něj. Will zavolala chůvu, která byla celá nadšená, že ve dvě ráno musí do práce, zavolal taky taxi a jelo se do nemocnice. Will si hrál zase na pohodáře, zato Zoe pelášila na sál jak divá. Už to chtěla mít za sebou. Co si asi přivezou domů tentokrát... 

A další dvojčata

Will se Zoe si přivezli domů další DVĚ děti!! Ale k Willově radosti jedno z dvojčat je tentokrát chlapeček! Rodinka se tedy rozrostla o Holly a Daniela. Asi máme malý dům. Zábavná byla reakce holčiček. Věčně vzteklá a umanutá April byla nešťastná z nových sourozenců a miláček, usměvavá Freya byla naštvaná. 

Pozemek

Zhruba měsíc po Zoině porodu ji Will vzal na výlet. Děti hlídala Adeline s Erikem a pro jistotu i Naomi. "Tak? co na to říkáš?" zeptal se Zoe když byli na místě. "No, je tu krásně...a na co se vlastně koukám lásko?" nechápala Zoe. "Koupil jsem to. Tenhle pozemek je náš." usmál se. Zoe otevřela pusu, kdyby kolem letěla moucha, tak už je uvnitř. Pozemek byl obrovský. "Po tom co se stalo, už nechci dál bydlet ve městě plném upírů, mám pořád strach, že se něco zase stane. Tady budete všichni v bezpečí.". Procházeli se po okolí asi hodinu. "Tak co říkáš?" zeptal se nakonec nervózně Will, protože Zoe neřekla celou dobu ani slovo. "Je to tu perfektní.." vydechla konečně "Ty hory, lesy...miluju to tady!" rozhlížela se v úžasu. Will byl viditelně nadšený...

Nový (a hlavně větší) dům

Díky Williamovým kontaktům šla stavba pěkně od ruky. Na konci léta už se rodinka stěhovala do nového, opravdu velkého domu. Holly s Danielem povyrostli do batolecích plínek. Holly je dost závislá na rodičích, ale Daniel je prostě andílek. Všichni se moc těší na život na venkově v klidu přírody... 

Krásy venkova

V novém domě bylo vše snové. Zoe začala znovu malovat, krásná příroda kolem jí inspirovala a ona se do toho opět s chutí pustila. Will si také rychle zvykl na trávení času venku, začal se učit grilování, aby pak mohl oslňovat sousedy. S pár z nich se už spřátelili, jsou to milí lidé. Děcka jsou nadšená z nových pokojíků, ale hlavně tráví spoustu času venku. Ke krmítku lítá spousta ptáčků, které hlavně Holly a Freya rády pozorují. April si zamilovala nový záchod, Sprostík 2.0 občas sám od sebe totiž spustí vodotrysk, to je něco pro ni... 

Rodinný sraz

Zoe všechny pozvala aby se přijeli podívat na nový dům. Byl to úžasný sraz, všichni se bavili, grilovali, hráli hry, koupali se v bazénu nebo si prostě povídali. "Nazdar ségra!" přepadla Zoe Naomi a chytila ji za nos, "Ty jsi pořád jako malá!" začala jí cuchat Naomi, "No, já myslim, že si můžete obě podat ruce." chcechtal se Kevin při pohledu na sestry. "Holčičko moje, je vidět že se ti daří moc dobře, máš tak krásné děti! Jsem na tebe pyšná.." objala Zoe Adeline a Erik je jen spokojeně sledoval. Domluvili se, že se budou u Zoe scházet každou neděli.. 

Volný den

Byl víkend, babička s dědou vzali děti na výlet a Zoe s Willem zůstali doma sami. Celou tu dobu se od sebe nevzdálili ani na metr, už dlouho neměli volnou chvíli, aby byli jen spolu a tak si to opravdu užívali. Oba své děti nadevše milovali, ale přesto je teď strašili otázky budoucnosti. Jednoho dne děti dorostou do jejich věku a přestanou pravděpodobně stárnout, budou tedy stejně staří jako jejich děti? A co potom? Budou mít třeba za 30 let další děti? A tak pořád dokola? A co když nějaké dítě nebude upír, budou se pak dívat jak stárne a umírá, zatímco oni budou žít dál? Snažili se na to nemyslet a žít současností, ale tyhle otázky stále visely ve vzduchu a pouštěli hrůzu do jejich podvědomí. Ten den ovšem ne, ten den byl jen a jen jejich.. 

Výzkum

Zoe to nedalo a rozhodla se hledat, jestli přeci jen neexistuje nějaký lék na vampyrismus. Googlu nedávala moc velké šance, přeci jen, proč by o tom někdo psal zrovna na internetu, ale k jejímu překvapení našla nečekaně užitečnou informaci. Stálo tam, že existuje stará kniha, která obsahuje veškerá upíří tajemství. Pokud by to někde bylo tak tam ne? Naštěstí přesně věděla kde se kniha nachází. "Ještě že jsem ji ukradla Vladovi, já věděla že se bude hodit!" zajásala Zoe a běžela pro ni do své knihovny. Vzala mu ji ze vzteku pár dní po své proměně. Nakrmila děti a zatím co si kolem ní hrály, pročítala tu děsivou knihu. Z kapitoly o krevních rituálech si málem ublinkla, ale nakonec našla co hledala - recept na lék! Už se těšila až to Willovi řekne...

Co ty na to?

Zoe využila chvilku, kdy Will vypadal odpočatě a v klidu, aby mu řekla co zjistila o léku. "Hmm, a jsi si jistá že je to bezpečné? Nerad bych aby z našich dětí byly sirotci..." komentoval to poněkud nedůvěřivě. "No, já to zkusím, ale nenutím tě..." mrkla na něj Zoe, opravdu ho nechtěla do ničeho tlačit. "Miláčku, jsem upír už přesně 142 let a už toho mám občas plné zuby, pokud je nějaká šance na normální život a navíc s tebou, jdu do toho." políbil ji "Jen říkám, že bychom měli být opatrní." mrkl na ni. "No, stejně to bude asi trvat, musíme se dostat do nějaké jeskyně a já té mapě v knize vůbec nerozumím..." posmutněla Zoe. "Podívám se na to." zvedl se Will a šel zkoumat mapu.. 

Hledání

"Podle té mapy by to tady mělo být, ale nic tu není.." pokrčil rameny Will. Luštil mapu snad týden a když si byl konečně jistý, byla povolána babička na hlídání a oba hned jeli místo prozkoumat. "Hmm a co tamto? To vypadá slibně!" ukázala Zoe na starý, zatarasený důlní vchod o kus dál. "No, to by mohlo být.." kouknul na to Will, doběhl si do auta pro nářadí a začal páčit prkna. Zabralo to jen chvilku, upíři jsou opravdu silní a Will obzvlášť. "Páni, je tam docela tma a...smrad..." koukala Zoe do temné chodby před sebou. "Dámy první!" culil se za ní Will a plácnutím přes zadek ji popostrčil dovnitř. "Hrdino.." zasmála se Zoe a vydala se dovnitř, ještě že upíři vidí ve tmě dobře... 

Jeskyně

Šli tím temným tunelem snad půl hodiny. Když konečně vylezli na druhé straně, ocitli se v jeskyni. Byla tam pořádná tma, ale když došli až do středu, brada jim spadla úžasem. "Wau! To je nádhera..." žasla Zoe. Nikdy nic podobného neviděla. Světlo do jeskyně proudilo drobnými otvory v zadní stěně a osvětlovalo průzračně čisté jezírko, stěny byly pokryty barevnými krystaly, které vytvářeli úžasné obrazce. Strop nebyl ani vidět jak byla dutina obrovská, ale bylo slyšet a občas i vidět netopýry, kteří tam bydleli. "Wille to je ono! Potřebujeme pár těch krystalů na přípravu léku.." poručila si Zoe a zatímco Will doloval, Zoe se kochala vší tou nádherou... 

Vyléčení

Na nic nečekali. Zoe podle receptu smíchala přísady, vařila je, mrazila je, znovu je ohřívala... celý proces trval několik dní. "Tak na život!" ťukli si skleničkou když byl lék konečně hotov. Smrděl opravdu příšerně a chutnal dvakrát tak hrozně! Jakmile ho vypili začalo se něco dít. Bolelo to, ale začalo si jim v těle rozlévat světlo, které vytlačovalo temnou sílu pryč z jejich těl. Cítili teplo a krev která zaplavovala jejich končetiny, rozbušila se jim srdce, tesáky se zatáhly a oni cítili normální hlad zase jako dřív. Byli zesláblí, bez energie...ano...ale šťastní a hlavně! Hlavně živí... 

Narozky!

Byl čas uspořádat dětskou oslavu. April s Freyou už chtěly vyrůst z plenek. První byla April která se aktivně vrhla po dortu, naštěstí ji Zoe pevně držela a nestala se katastrofa. Další na řadě byla Frya, ale ta pro změnu nechtěla foukat vůbec, tulila se k mamince a ne a ne a ne. Nakonec se ale nechala přesvědčit a obě vyrostly v krásné malé slečny. Rozbalily si všechny dárky, ale stejně největší úspěch sklidil starý dobrý bublifuk! Pobíhaly s ním po zahradě celé odpoledne... 

Valentýn

"Jé, čím jsem si to zasloužila?" rozzářila se Zoe, když jí Will podával rudou růži. "Je to jen taková drobnost, když je dnes ten Valentýn. Kdybych ti měl poděkovat za krásný život, který teď díky tobě mám, musel bych tě v nich asi utopit." usmál se Will. "Taky ti děkuji. Miluju tě." naklonila se k němu Zoe a políbila ho. "Já tebe taky a jak!" políbil ji Will znovu. "Fůůůj nechte toho! Pořád se musíte jen muckat, kdo se na to má koukat!" zakřičely na ně holky, které běžely kolem do svého nového zahradního domku. Byl jen pro ně, nikdo jiný tam nesměl, ani majordomus a pro toho to bylo utrpení, tolik to tam chtěl vysmejčit! Odpoledne udělala April loutkové představení, Daniel s Holly si to hrozně užili, oba tleskali a April jim musela slíbit, že to brzy zopakuje.. 

Město

Zoe o víkendu musela pracovně do města. Holky už jí dlouho přemlouvaly ať je vezme s sebou a tak tentokrát svolila. Vzaly s sebou i malou Holly, takže kluci zůstali sami doma. Cesta byla dlouhá a pěkně jim po ní vyhládlo. Zoe s Freyou si koupily jídlo u stánku, April s Holly snědly raději tatranky co měly s sebou. "Dejte si pozor, je to opravdu ostré!" varovala je jedna paní, co stála ve frontě za nimi. Freya na ní koukala dost nedůvěřivě, ale hned zjistila, že paní teda nekecala. Když ukojili hlad a vypálily si bacili (a několik živých tkání), šly se courat po městě. Potkaly tetu Ariel, která tu hrála na housle, je v tom opravdu skvělá a April se rozhodla, že se to taky naučí, moc se jí to líbilo. Nakonec je vzala Zoe k vodě. "Odtud je nejhezčí výhled na San Myshunský most." vysvětlovala dívkám. "Waaau to je super!" žasly holky. Domů si vezly spoustu nových zážitků.. 

Přivítání

Když holky přijely domů, Will s Danielem na zádech jim šel naproti "No ahoj ženský, konečně jste doma!" usmál se na ně, ale holky jen prohodily rychlé "Čus tati, ahoj Dany!" a zapadly do domu. Holly šla za ručičku s nimi. "To by vás zabilo dát tátovi pusu?!" houknul na ně Will, objal Zoe kolem ramen a políbil ji na čelo. "Prosím tě netrapči táto. Už jsou velký na pusinkování s rodičema." utahovala si z něj Zoe a šťouchla ho bokem. "Mamíííí!" natáhl se k ní malý Dany. "Ahoj broučku, stýskalo se ti?" naklonila se k němu Zoe. "Joooo!" objal ji kolem krku jako klíště. "No to je super, celý den musím hrát policejního koně, kolena mám ošoupaná, a stejně je maminka lepší jo?" dal si Will ruce v bok a vyčítavě, ale s úsměvem se na Danyho podíval. Ten si jen zakryl obličej ručičkami a hihňal se. Povalili se společně na gauč a Zoe unavená z cesty okamžitě usnula.. 

A zase narozeniny...

Vzhledem k tomu, že Zoe druhá dvojčata čekala záhy po narození prvních, narozeniny Holly a Daniela na sebe nenechaly dlouho čekat. Daniel je aktivní kluk, hrozně rád se věnuje sportovním aktivitám, momentálně má největší radost z basketbalového koše, který dostal k narozeninám. Holly si nechala ihned od maminky zkrátit vlasy, jak sama říká "Je to nepraktické a ztráta času pořád je česat a mýt.". Ano, je to pilná studentka (šprt, přesněji) zapálená do astronomie. Zoe s Willem se rozhodli, že když už všichni vyrostly z dětských dupaček, vezmou děti stanovat do žulových kaskád, všichni se na to strašně těší... 

Příroda

Chata kterou Will pronajal byla prostorná a vkusně zařízená, ale měla pouze jednu ložnici. "A kde budeme spát my?" zeptala se podezíravě April táty. "Vy, broučku, budete spát ve stanu, aby jste si zkusili, jaké to je kempovat v přírodě." vysvětlil jí Will a hned šel dětem stan ukázat. "Super! Budem si vyprávět strašidelný historky s baterkou!" zajásal Daniel. "Hmm, super..." zděsila se Freya bratrových slov, vyděsit jí bylo docela snadné, když byla menší, děsil ji i vlastní stín. Holly byla nadšená, v noci tu bude vidět hvězdná obloha určitě mnohem lépe než doma . Zoe byla unešená, příroda tu byla kouzelná a ona se opravdu těšila se na tři dny relaxace v tomhle ráji.. 

Oheň

Děti se převlékly do pořádného oblečení a šly se projít po kempu, samozřejmě se předtím musely vyfotit, aby se pak mohli pochlubit kamarádům. Když se vrátily a začalo se stmívat, Will se rozhodl, že rozdělá oheň aby navodil tu pravou atmosféru. No, nevyšlo to úplně podle jeho představ, podařilo se mu sice rozdělat oheň, ale zapálil i lavici a při pokusu o hašení dokonce nějaká jiskra přeskočila na něj. To už přiběhla Zoe "Skoč do bazénu! Do bazénu!!" řvala na něj a začala hasit lavici. Will poslechl svou ženu a běžel, plameny za ním vlály. Děti vykoukly ze stanu, když uslyšely křik maminky a při pohledu na tatínka si do stanu málem načůraly smíchy. Nakonec se tomu zasmál i on sám když se uhasil. "Jsi moje hrdinka víš o tom?" usmál se na Zoe večer. Oheň raději uhasili a seděli chvilku sami po tmě a kochali se měsícem. Další den bude snad klidnější.. 

Poslední den

Další den po ránu vzal Will děti na ryby, April při prvním nahazování zahodila celý prut, takže pro něj táta musel vlézt do té ledové vody. To měl ale radost. Holly ani Zoe ryby moc nelákaly a tak se šly projít po kempu. U mapky zjistily, že kousek odtud je dokonce hospůdka. Zoe to doma řekla Willovi a rozhodli se, že tam půjdou na oběd, ale Holly s April už odpoledne nechtěly nikam jít. No co, nechaly je tedy na chatě a šli bez nich. Will se nejvíc těšil na vychlazené pivo. Vařili tam moc dobře a všichni si pochutnaly. Večer se konečně bez větších problémů zapálil oheň a všichni si u něj sedli. Vyprávěli si historky a zpívali táborové písně. A další den už je čekala cesta domů.. 

Dětská láska

Po škole tráví děti většinou čas v parku na prolézačkách, než se vydají zpět do svých domovů. April se ve škole zakoukala do jednoho kluka z města, jmenuje se Chris, Je to nejmladší syn Enza. Je to klasický frajírek, nosí koženou bundu a na škole jsou z něj všechny holky hotové. Bohužel jak už to tak bývá, Chris se o April vůbec nezajímá, jemu se totiž líbí roztomilá Holly. Té se pozornost oblíbené kluka samozřejmě zamlouvá. Chrisovi náklonnosti k sestře si všimla jednoho odpoledne i April a radost z toho tedy opravdu neměla... 

Žárlivka

Doma začalo divadlo "Víš že se mi Chris líbí, tak ho nech laskavě být, jsem starší a mám tedy přednost!" vyjela April na Holly. "Co blázníš, jen si povídáme!" hájila se Holly. "Jasně, prostě ho nech na pokoji!" nedala se April. Celou scénku zaslechla Zoe, která hned přišla s jasným a konečným řešením. "Milé dámy, na Chrise laskavě obě zapomeňte, je to můj bratranec. Chápu že jeho věk vás mate, ale to prostě nepřipadá v úvahu!" vysvětlila jim rázně "Na škole je spousta kluků, určitě tam je i někdo jiný..." zakončila diskuzi. April zkoušela protestovat s použitím slov jako "životní láska" nebo "zlomené srdce", ale Zoe jí jen pohladila po tváři a řekla "Srdíčko, jsi ještě maličká, ta pravá láska tě teprve čeká, neboj..". April se trochu pousmála, ale bylo vidět že ji to stejně trochu mrzí.. 

Alexander

Později odpoledne se pár dětí sešlo u nich na zahradě. Chris nedorazil, nejspíš po telefonátu Zoe a Enza, která se rozhodla na vztahu dětí zapracovat na obou stranách. Pro jistotu. April byla stejně nakrknutá, po Holly pokukoval zase jiný kluk, to přeci není normální! Ta holka je jak magnet. "Dej si pozor, sestra už je zase napružená!" řekl legračně zkomoleným dívčím hlasem Alexander, dal si ruku v bok hodil ručkou a vystrčil zadek jak nějaká modelka. Holly vyprskla smíchy. Alexander Goth byl její nejlepší kamarád, moc lidí se s ním nekamarádilo, jeho rodina byla podivná a tak se mu děti vyhýbali, ale Holly ho měla prostě nejraději. Na ostatní se vykašlali a šli si udělat úkoly.. 

Koupačka

Daniel, se svými kamarády Olliem a Angelou, našli prima místo ke koupání. Spřátelil se s nimi náhodou ve sportovním kroužku a trávil s nimi dost času. Na místo vzal později odpoledne své sestry a s těmi tam řádil až do západu slunce. Holly se na přírodní koupel moc necítila, voda trochu páchla a byla divně kalná, tak si nejprve s Freyou udělala domácí úkoly a cachtala si jen nohy. Nakonec se ale nechala ukecat a skočila tam také. Domu dorazili až po setmění a dostali od Zoe pěkně vynadáno... 

Smrt Erika

Nepříjemné zprávy dorazili v pondělí ráno do Windenburgu. Zoin táta Erik zemřel a podle Naomi na tom ani Adeline není už moc dobře. Zoe si připadala najednou stará, jakoby cítila jak kolem ní protéká čas. Sama už byla dospělá, pár šedivých vlasů by se našlo a její děti rostly před očima, brzy se z nich stanou nezvladatelní puberťáci a pak začnou zakládat vlastní rodiny. Zajela se podívat do San Myshuna za mamkou, dokud měla ještě tu možnost. Adeline ani nebyla moc smutná, věděla, že se brzy přidá k Erikovi a budou zase spolu. Užili si moc pěkný den a zavzpomínaly na staré časy.. 

Teen-upírky

Čas běžel jako voda, z holek se stali jedničkářky a jejich zájem o kluky k Willově zděšení rostl a rostl. Byl čas oslavit narozeniny a přivítat další životní kapitolu. Bohužel babička Adeline už se toho nedožila. Zemřela pár dní před oslavou. Všechny ta ztráta zasáhla, malou Holly ovšem nejvíc. Babičku zbožňovala a nedokázala se smířit s tím že je pryč. Celou oslavu proseděla vzadu na lavici se svěšenou hlavou. Holky dospěly do věku, kdy se musely rozhodnout zda přijmou temné síly a stanou se upíry, či zda zůstanou smrtelné. Freya, milovnice přírody a všeho živého měla jasno, upírkou být nechtěla. Její dvojče, April, se ovšem rozhodlo jít tou druhou cestou. Zoe s Willem z toho neměli dobrý pocit, ale už se nedalo nic dělat.. 

Žízeň

April se měnila každým dnem, ale také byla čím dál tím vzteklejší. Zoe jí sehnala plazmové pytlíčky s krví, ale to jí nedokázalo zasytit. Pálilo jí v krku a začínala z toho být opravdu podrážděná. Trávila většinu noci venku, byl tam klid, ticho a ona se tam mohla lépe soustředit. Jednoho dne pro ní ráno běžel Fraya a stalo se nevyhnutelné. "Pojď dovnitř ségra, už bude svítat, ať nám neuhoříš.." mávala na ní Freya. April u ní byla lusknutím prstu "Co..co děláš..?" zeptala se podezíravě, ale April se jí bez jediného slova zakousla do krku. Zoe to zahlédla z okna a hned k nim běžela "April!! Nech ji!!" křičela celá vyděšená. Když ji konečně pustila, Freya se zhroutila na zem úplně vyčerpaná. "Sakra, co jsem to udělala.." chytila se za hlavu April, tohle přece nechtěla... 

Infarkt

Zoe byla rozzuřená, máchala rukama na všechny strany a ječela na April "Jak jsi mohla?! Je to tvoje sestra! Mohla jsi jí vážně ublížit, to tě vůbec nenapadalo??". April jen koktala "Já..já.. nechtěla jsem...". "Cos nechtěla? Co kdyby to byl Daniel nebo Holly, jsou to ještě malé děti!" vyjela opět Zoe. V tom se to stalo, ucítila silný tlak na hrudníku, projela jí silná bolest do levé paže, polilo jí horko, zatočila se jí hlava, zatmělo se před očima a zhroutila se na zem. "Mami! Maminko! Prosímtě, prober se!" vrhla se k ní hned April a začal s ní třást. Zoe nereagovala... 

Zázrak

Díky pohotové reakci majordoma, který ihned volal záchranku, Zoe přežila. Hrálo se o čas, každá minuta rozhodovala o jejím přežití. Zoe byla ihned převezena do Windenburgské fakultní nemocnice, kde byla po diagnóze okamžitě převezena na sál a byla jí provedena angioplastika. Hned jak Will přišel z práce, vzal Freyu a jeli spolu do nemocnice. April zůstala doma kvůli slunci a děti brát Will nechtěl, prostředí nemocnice není pro ně to pravé, ještě by něco chytli. "Doktor říkal, že bude v pořádku, ale musí teď dodržovat klidový režim, nesmí se rozčilovat, žádná fyzická ani psychická zátěž.." tlumočil Will Freye co mu právě zdělil doktor na chodbě. "Ale jděte nic mi není.." zvedla se najednou Zoe. "Miláčku!" hned k ní vyběhl Will "Jsem tak rád, že jsi v pořádku...ale zalez zpátky do postele šup!" objal ji a nahnal zpět. Zoe se usmála, ale opravdu si lehla, cítila se unavená a slabá, ale byla živá... 

Odchod April

"Nelíbí se mi to.." svěsil William hlavu, "Já vím, taky z toho nejsem nadšená, ale co nám zbývá.." utěšovala ho Zoe. Když se vrátila z nemocnice, bylo třeba řešit, co bude dál s April. Bylo jasné, že oni sami jí nezvládnou. Zavolali teda otci Williama. Vlad souhlasil, že bude April učit, ale pod podmínkou, že se přestěhuje k němu do Forgotten Hollow. April souhlasila a tak čekali na Vlada před domem. Zjevil se z ničeho nic "Nebudete jí volat, chodit na návštěvu ani se pokoušet o nějaký kontakt dokud JÁ neřeknu, je vám to jasné?! Jinak neručím za vaše bezpečí.." vylítnul na ně hned jak je uviděl. "Jo, taky tě rádi vidíme tati..." zavrčel na něj Will. Vlad se trochu neklidně zavrtěl. Z domu vyšla April "Mrzí mně to mami, budete mi chybět, ale je to tak pro všechny lepší.." objala Zoe, ale rychle se zase odtáhla, protože cítila krev proudící v jejím krku. Rozloučili se a pak jen sledovali jak společně odcházeli do tmy... 

Opět narozeninyý

Freya byla z odchodu sestra smutná, přeci jen bylo to její dvojče, od narození byly spolu a prostě jí chyběla. Nějaký čas po jejím odchodu došlo na narozeniny Daniela a Holly. Oslava byla jen rodinná, nikdo neměl náladu pořádat nějakou větší akci. Vyrostli t nich krásní teeňáci, ani jeden z nich se nechtěl stát upírem, obzvlášť když viděli jak dopadla sestra. Holly je snad ještě krásnější a o nic méně roztomilá, než když byla malá a Daniel zmužněl i když má pořád ten rošťácký výraz.. 

Prestižní škola

Holly s Freyou byly výborné studentky, nejlepší ze třídy! Díky tomu se dostaly na opravdu prestižní San Myshunské Gymnázium, ale mělo to pár nevýhod, mezi kterými hrálo hlavní roli dojíždění. "Našly jsme malý domek ve Vrbové Zátoce, kdyby jste nám na něj trochu přidali, stačil by nám a do školy by jsme to měly kousek." vysvětlovala Holly mamce jejich nejnovější objev. Zoe z toho nebyla zrovna nadšená, ale tušila že to přijde "A nemáte lepší pronajmout si nějaký byt přímo v San Myshunu?" zeptala se. "To jo, ale nenašly jsme žádný volný a levný zároveň." pokrčila rameny Freya. Will samozřejmě holky podpořil a slíbil, že jim na domek přidá, byl pyšný, že půjdou studovat na tak skvělou školu. "A to mně tu necháte? To snad ne!" protestoval Daniel. "Stejně u nás budeš nonstop nakvartýrovanej.." utahovala si z bratra Freya.. 

Nový domov čeká

Do dvou týdnů bylo vše domluveno a holky se mohly stěhovat. Zabalily si spoustu věcí, oblíbenými plyšáky počínaje a chlupatými froté ponožkami rozhodně nekonče. Daniel si z nich dělal legraci, že budou potřebovat nafukovací dům aby se tam všechno vešlo. Když nadešel den D, vše se nanosilo před dům a čekalo se na stěhováky. Holky byly natěšené, pořád se pošťuchovaly a hrály si na hrozně dospělé. Zoe jim na cestu udělala svačiny. Nakonec přišlo na dloooouhé loučení, pár slz (Zoe) a holky odjely do nového domova.. 

Pokud máte otázky pište na facebook -https://www.facebook.com/PandaSims1/ , nebo email - pandasimscz@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky